Zlý čert
Byl krásný letní den, slunce svítí a ptáčci zpívají. Jsem venku s kamarádkami a hrajeme si u rybníka. Pleteme si z pampelišek věnečky a v tom vidíme Mikuláše, Anděla a dva čerty.
Pomyslela sem si : ,,V létě Mikuláš přece nechodí,, . Na lavičce seděla ptáčata, když spatřila čerty, rychle odlétla.
Šla jsem k Mikuláši i když mě ptáčata varovala. Mikuláš se na mě koukal z hora,
řekl mi že sem zlobivá holka. Anděl začal plakat a utíkal jinam, Mikuláš sklopil hlavu a odcházel někam jinam.
Zírala sem, a nevěděla co mám dělat. V tom sem ucítila bolest do nohy, do boku.
Čertovi vidle se do mě zabodávali. Slyšela sem rachot řetězů, které se mi omotávali kolem těla. Najednou čerti byli pryč. Nikde nikdo nebyl, bylo ticho, jako před tím.
Je krásný letní den, slunce svítí a ptáčci zpívají. Jdu po cestě domů. Uprostřed cesty ležel svázaný šáteček. Okolo šátečku byli ptáčata z lavičky. Ptáčata šáteček rozvázala, v tom přišlo místo krásného zpívání, křik ptáčat.
Naklonila sem se, abych se podívala co je tam tak děsivého, že ptáčata začala odlétat.
Polilo mě horko a chlad. Byla sem tam já, na části rozsekaná.